Česká literatura mezi válkami
Author: ayai
Společensko-historické pozadí 1918-1928
- Až po podpoře Dohody získala ČSR území Těšínska, jížního Slovenska a pohraničí s německým obyvatelstvem.
- Součástí se stala i Podkarpatská Rus
- Československo se stalo republikou (tzv. první republika) s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem
- ČSR se stalo jednou z mála demokracií v mezi válečné Evropě
- Základem byla konkurence politických stran
- Všem občanům byla zaručena politická a občanská práva
- Vývoj byl v prvních letech neklidný
- Pokus o převrat krajní levicí (1920)
- Vznik komunistické strany
- Republika se mohla opírat o spolupráci s Francií a Velkou Británií
- Sama se snažila o dobré vztahy s ostatními státy
- Malá dohoda s Rumunskem a Jugoslávií
- Po měnové reformě Aloise Rašína (1919) se z Československa stala jedna z nejvyspělejších zemí v Evropě
- Symbolem úspěchu se staly Baťovy obuvnické závody
- Nejen hospodářský růst, ale i kulturní vzestup daly tomuto období název “zlatá léta”
- V Českoslovesku, jako v jedné z prvních zemí Evropy, dostaly ženy volební právo
- Založeny univerzity v Brně a Bratislavě
- Demokracie přispívala k rozvoji umění
- Vliv měla i německá kultura (např. Franz Kafka)
- Do země pronikaly nové umělecké směry
- Surrealismus
- Funkcionalismus
- Rozvíjel se rozhlas a kinematografie
Společensko-historické pozadí 1928-1938
- Světová hospodářska krize znamenala pokles průmyslové výroby, bankroty a nezaměstnanost na počátku 30. let
- Nahrávala radikálním hnutím, včetně komunistického a fašistického
- České Němce si naklonilo nacionálně socialistické hnutí s vazbami na Hitlerovu NSDAP
- S heslem “Ne Masaryk, ale Lenin” prohloubila závislost českých komunistů na Sovětském svazu
- Ze strany vystoupila řada literátů (Manifest sedmi)
- Ke stabilitě pomohlo, když se nástupcem nemocného Masaryka stal Edvard Beneš
- Nástup Hitlera znamenal pro Československý stát zvýšené nebezpečí
- Ani spojenecká smlouva mezi Československem, Francií a SSSR nepomohla odvrátit tlak sousedního Německa
- Západní mocnosti se z obav o vypuknutí další válce uchýlily k politice usmiřování
- Začala modernizace armády a výstavba pohraničniho opevnění
- Ústupnost Francie a Velké Británie vedla k Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničních území bez vojenského odporu
- Následující období druhé republiky znamenalo ztrátu demokracie a hospodářské problémy
- I přes fascinaci komunismem vystoupila řada umělců na obranu demokracie
- Na situaci reagovali hrami Jiří Voskovec a Jan Werich, ze spisovatelů Karel Čapek a novinářů Ferdinand Peroutka
Architektura
- První léta po vzniku samostatného Československa byla ve znamení hledání rezprezentativního národního stylu
- Vznikl český stavební sloh rondokubismus (obloučkový kubismus), který nemá ve světě obdobu
- Hlavními tvůrci byli Pavel Janák a Josef Gočár (návrh budovy Legiobanky v Praze)
- Od pol. 20. let se v české architektuře prosazuje funkcionalismus, spjatý s Klubem architektů a časopisem Stavba
- Kladl důraz na funkci staveb a sociální poslání architektury
- Veletržní palác (Oldřich Tyl a Bohuslav Fuchs)
- Gočárův Obchodní dům Baťa v Praze
- Müllerova vila architekta Adolfa Loose
- Vila Tugendhat v Brně německého architekta Ludwiga Miese van der Roha
- V Evropě ojedinělá funkcionalistická výstavba průmyslového města Zlín podle plánu Františka Lydie Gahury
- Velkolepou se stala přestavba Pražského hradu Slovincem Josipem Plečnikem, při níž byla dokončena i stavba katedrály sv. Víta
- Ve 30. letech se objevil program minimálního bytu, prosazovaný avantgardním teoretikem Karlem Teigem
Malířství
- Nejvíce se prosadil kubismus zejména tvorba
- Bohumila Kubišty (Svatý Šebestián)
- Emila Filly (Zátiší s kytarou, Sedící akt)
- Josefa Čapky (Koupel nohou)
- O spojení moderního uměleckého výrazu s národní tradicí usilovala od roku 1918 skupina Tvrdošíjní (Josef Čapek, Václav Špála, Jan Zrzavý)
- Proti této skupině se vymezoval Devětsil, prosazující proletářské a poetické umění
- Někteří jeho členové se však obrátili k surrealismu
- Představovala je zejména tvorba Toyen (Divčí tvář v čajových listech) a Jindřicha Štyrského (Melancholie)
- Osobitým představitelem expresionismu byl umělec Josef Váchal (Mor v Korčule), který však usiloval o stylově nevyhraněný umělecký výraz
- Mezi významné krajináře patřil Václav Rabas, Vlastimil Rada, ale i moderně cítící Jan Zrzavý (San Marco v noci, Vodňanský rybník)
Sochařství
- Projevil se zájem o obnovení dávných tradic příklonem k novoklasicismu a pokračoval vliv sochařské školy Josefa Václava Myslbeka
- Jeden z jeho žáků, moderní sochař Jan Štursa, se ve 20. letech věnoval převážně portrétní tvorbě
- Předním kubistickým sochařem byl Otto Gutfreund (Návrat legií, Babička)
- V duchu surrealismu tvořil některá díla Vincenc Makovský (Léda), od pol. 30. let se obrátil k realismu
Hudba
- Éra velkého rozvoje české hudby
- Paralelně vedle sebe působila řada skladatelů z různých směrů
- Ke starší generaci patřili Josef Suk, Vítězslav Novák a Otakar Ostrčil
- Originálním skladatelem zůstal Leoš Janáček
- Mnoho skladatelů se inspirovalo staršími hudebními obdobími jako novobaroko a novoklasicismus
- Významným představitelem byl Bohuslav Martinů
- Velký zájem projevovali skladatelé i o folklor
- Nejvýraznějším představitelem avantgardy byl Alois Hába autor konceptu tzv. čtvrttónové hudby
- Podnětné byly i vlivy populární hudby, zejména jazzu
- Jazzem byl hlavně ovlivněn Jaroslav Ježek, autor písní pro Osvobozené divadlo