První světová válka v české literatuře
Author: ayai
Příčiny 1. světové války
- dlouhodobé napětí mezi Trojspolkem a Trojdohodou
- snaha získat moc a kolonie
- záminka => atentát v Sarajevu na Františka Ferdinanda d’Este (28.6.1914)
Průběh 1. světové války (28.7.1914 - 11.11.1918)
- mobilizace do Rakousko-Uherské armády
- častá dezerce => vznik československých legií v Rusku, Francii a Itálii
- legionáři se následně stali základem pro novou československou armádu
- v době protektorátu a po komunistickém převratu byli pronásledováni
- vznikl domácí odboj, ale neměl velký vliv
- velkou roli sehrál Manifest českých spisovatelů (1917)
- zahraniční odboj:
- T.G. Masaryk, E. Beneš - zásadní vliv na vznik ČSR a na její mezinárodní uznání
- 28.10.1918 - vznik ČSR
Architektura
- vznikl Národní památník na Vítkově v letech 1929-1938
- k uctění památky legionářů
- funkcionalistický styl architekt Jan Zázvorka a řada dalších umělců (např. Max Švabinský)
- součástí památníku jsou správní a muzejní budovy (byla zde organizace Památník odboje)
- nacisté používali jako armádní sklad, komunisté ho změnili na mauzoleum Klementa Gottwalda
Malířství
- legionářská tématika - návrhy řádů, hodností a uniforem of Františka Kupky
- protiněmecké a protihabsburské karikatury od Emila Filly
- náborové plakáty a návrh vojeského praporu československé armády od V. Preissiga
Sochařství
- monumentální socha Jana Žižky z Trocnova od B. Kafky
- sochařské práce Otty Gutfreunda
Hudba
- vojenské bojové písně, navazovaly na tradici husitských bojových chorálů
Literatura
- rakouské úřady hlídaly projevy odporu proti válce
- zastavily činnost českých periodik a uvěznily některé spisovatele za protirakouskou činnost (např. Viktor Dyk nebo Petr Bezruč)
- spisovatelé přesto projevovali odpor proti válce
- vydali manifest v rce 1917 - požadovali v něm propuštění politických vězňů a národní samostantost
- dochází k propojení domácího a zahraničního odboje = úsilí za samostatný stát
- vzniká literatura, ve které se odrážela válka, spisovatelé v ní popisovali vlastní zážitky z fronty (např. Fráňa Šrámek, Jaroslav Hašek)
- autoři kritizovali nesmyslnost válečného konfliktu
- válečná témata se zpracovávají po celá 20. a 30. léta 20. století
- 20. léta - J. Hašek, F. Šrámek, V. Vančura aj.
-
- léta - K. Poláček aj.
- již během války vznikají básně, básnické sbírky, menší próza - povídky, novely
- většina děl byla vydána ve 20. a 30. letech - vznikají větší literární díla, především romány
Legionářská literatura
- literatura o činnosti československých legií psaná legionáři
- autoři vydávali svá díla už během války a pak následně ve 20. a 30. letech
- legionářská literatura vznikala v Rusku, Francii a Itálii
- žánrově do ní patří - básně, básnické sbírky, divadelní hry (hrály se přímo na frontě), povídky, novely a pozdějí i romány
- umělecká kvalita byla velmi rozdílná
- v obtížnych polních podmínkách legionáři vydávali noviny i časopisy
- byly v nich menší literární pokusy
- dále v nich bylo zhodnovení aktuálního politického a válečného vývoje = tyto noviny a časopisy představovaly jediný zdroj informací pro legionáře
- nejznámější byly “Legionářské noviny”, “Čechoslovan” nebo “Československý deník”
- V Rusku byla situace komplikovaná po bolševické revoluci ruské komunistické strany
- legionáři bojovali proti bolševikům
- byli donuceni k návratu do vlasti přes Sibiř a tím jejich cesta trvala i více než dva roky
- tato cesta je zpracovávaná v legionářské literatuře pod termínem “legionářské anabáze” (anabáze = složitá cesta spojená s bojem a překonáváním překážek, nástrah a obtíží)
- autoři legionářské literatury: Josef Kopta, Jaroslav Kratochvil nebo Rudolf Medek
- různé hodnocení měla legionářská literatura v průběhu času
- za první republiky byla až nekriticky chválena a vyzdvihována
- za protektorátu byla zakazována
- 1945-1948 návrat, příjímána kladně
- po roce 1948/únor ji komunistický režim chtěl vymazat, zakázána
- po roce 1989 snaha o objektivní zhodnocení
Autoři